Horní sféra orloje

 

Horní sféra – uprostřed je vyobrazena zeměkoule – což odpovídá tehdejšímu geocentrickému chápání vesmíru. Podle Ptolemaia platila teorie, že Země stojí a Slunce se kolem ní točí. Plocha sféry kolem namalované zeměkoule má tři pásma, barevně odlišená. V horní části je modré a znázorňuje denní svit (tj. dobu mezi východem a západem slunce). Směrem dolů je modrá barva denního svitu ukončena zlatou křivkou, znázorňující obzor. Vlevo je nad ní nápis ORTUS = východ, vpravo je nápis OCCASUS = západ.

Slunce je znázorněno pozlaceným terčíkem s paprsky, upevněným na pohyblivém ukazateli, zakončeném pozlacenou rukou s prsty. Ten se pohybuje tak, aby slunce protnulo zlatou křivku obzoru každý den přesně v čase skutečného východu slunce podle středoevropského času. Ukazatel pak slunce dále zvédá po obzoru, až v pravé poledne protne zlatou přímku, spojující číslo 12 (a tedy stranu jižní-polední) nahoře na číselníku se středem namalované zemkoule. Pak slunce opět klesá k čáře obzoru – západu, kterou každý den v roce protíná v čase skutečného astronomického západu slunce. Poté klesá dál, prochází nad hnědorůžovou barevnou plochou sféry, na které je nápis CREPUSCULUM = soumrak. Následuje pohyb nad tmavou, černou částí sféry, znázorňující astronomickou noc, do které slunce vstoupí, když se ponoří pod 18° pod obzor. Černá část sféry je tedy stranou severní – půlnoční. Slunce od ní pokračuje v pohybu vzhůru, prochází nad pásmem hnědorůžové barvy, označené nápisem AURORA = svítání, a v okamžiku východu slunce protne křivku obzoru. Plocha sféry je rozdělena třemi zlatými soustředěnými kruhy. Na obzoru sféry je zlatá kružnice, dotýkající se římských číslic, znázorňuje obratník Raka, prostřední kruh znázorňuje rovník, vnitřní kruh obratník Kozoroha. Aby slunce ukazovalo správný astronomický čas v průběhu celého roku, pohybuje se během roku po celé délce ukazatele – ručičky, na kterém je upevněno. Vykonává tedy dva pohyby: - po ukazateli nahoru a dolů během roku a kolem sféry (vedeno ukazatelem) každý den jednou dokola. V období letního slunovratu je v poloze horní části ukazatele a pohybuje se tedy v rozmezí obratníku Raka, k podzimu kelsá k rovníku (období podzimí rovnodennosti) a v zimě klesá ještě blíže ke středu k obratíku Kozoroha. Z této polohy se začne opět zvedat, aby v den jarní rovnodennosti proťalo zlatou kružnici rovníku.

Znamení zvěrokruhu jsou namalována zlatě na černém pozadí excentricky umístěného kruhu. Slunce stojí vždy v určitém astronomickém znamení. V období nejkratších dnů v roce (září – březen) přehází postupně přes šest znamení zvěrokruhu, namalovaných hustě vedle sebe blízko středu celé sféry.
V období dlouhého dne (duben – srpen) přechází nad řídce namalovanými symboly, vzdálenější od středu sféry. Zvěrokruh je upevněn na kovovém pozlaceném kříži, jehož jedno rameno je protaženo a ukončeno zlatou hvězdičkou – symbolem jarního bodu. Tedy kryje-li se ukazatel času s tímto ramenem, je den jarní rovnodennosti, kryje-li se s protějším ramenem, je podzimní rovnodennost. Nejdelší rameno kříže je letní slunovrat, nejkratší rameno je slunovrat zimní. Kruh se znameními zvěrokruhu potřebuje k jedné otáčce po sféře (kolem zeměkoule) o něco méně než 24 hodin. Proto se po něm slunce pomalu během roku posouvá tak, jak jeho dráha prochází jednostlivými znameními.

Měsíc je znázorněn koulí zpoloviny stříbrnou, zpoloviny černou. Vykonává tři pohyby: kolem své vlastní osy – tím ukazuje denně svou fázi (stříbrná polovina je úplněk, černá je nov). Další pohyb je kruhový, po sféře, takže je názorně vidět, je-li Měsíc nad či pod obzorem. Třetí pohyb vykonává po ukazateli (rameni) směrem nahoru a dolů, taže ukazuje, v jakém zanmení zvěrokruhu právě stojí.